by
10 května, 2020

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands Italiano 日本語 Dansk

Ješua v 1. kapitole knihy Zjevení – Jahve, Ježíš a soud

Jméno Ježíš zní v originále Ješua – ישוע. Ješua je zkrácená podoba jména Jozue, v originále Jehošua – יהושע. Jehošua znamená Jahve zachraňuje, stejně jako Jehošafat יהושפט znamená Jahve soudí.

Jméno JHVH či Jahve je – i když to lidé většinou nevědí – obsaženo ve jménu Ješua. Jako nás Ješua přišel spasit, právě tak opět přijde soudit, vést válku a vládnout národům (Zjevení 19:11-16).

Podíváme-li se na události času konce, najdeme tu hrozné rány a soudy, které pro většinu z nás přesahují schopnost zařadit je do naší teologie nebo našeho chápání, kým Bůh je.

Je mnoho paralel mezi událostmi času konce a událostmi příběhu exodu. Rabíni tvrdí: „Poslední vykoupení bude jako první vykoupení“. Příchod Mesiáše a konec světa bude založen na vzoru, který nacházíme v knize Exodus. Jako tomu bylo s Mojžíšem, tak tomu bude s Mesiášem.

V knize Exodus seslal Bůh katastrofální pohromy na Egypt, aby zničil jejich říši, přivedl je k pokání a osvobodil lid. Bůh si použil člověka (Mojžíše), který obdržel pravomoc a pohromy přivedl. (Hebrejské slovo pro pohromy je makot – מכות – což znamená zásah nebo úder. Mohlo by být přeloženo jako „deset ran“).

Pohromy lze rovněž popsat jako útok „ničitele“ (Exodus 12:13). Text však zdůrazňuje, že pohromy byly tresty, jejichž iniciátorem byl Bůh a vykonali je lidští představitelé. K jejich uskutečnění došlo za předem stanoveným účelem. Začátek i konec každé rány řídili Mojžíš a Áron, kteří byli poslušni přímých Božích nařízení.

Tento typ událostí se bude opakovat na konci časů. (Viz „Zjevení: klíč k Pesachu“ od Dana Justera.) Bude zde říše zlého antikrista, jejímž předobrazem je říše faraónova. Bůh sešle obrovské soudy, aby tuto říši zničil. Rány budou mít trojí hlavní účel:

  1. Varovat zlé před hrozícím odsouzením.
  2. Přivést hříšníky k pokání a spáse.
  3. Tříbit svaté, zvýšit jejich víru a ryzost.

Bůh očekává, že jeho lid na zemi projeví aktivní souhlas se soudy. Naším úkolem je vírou spolupracovat s Bohem, stejně jako se to očekávalo od Mojžíše a Izraelců. Jak to může zapadnout do našeho chápání Boha?

Musíme uchopit jak Boží dobrotu, tak jeho přísnost (Římanům 11:22). Musíme rozšířit svoje chápání toho, kým Bůh je. K pochopení událostí posledních časů potřebujeme porozumět, co je pro Boží působení v těchto posledních časech charakteristické. Všem událostem ve zbývající části knihy Zjevení předchází odhalení toho, kým je Ješua.

Když se Ješua narodil, bylo pro lidi obtížné pochopit, že je Bohem v podobě lidské bytosti, v normálním, neoslaveném těle. Po jeho vzkříšení z mrtvých bylo pro učedníky opět těžké pochopit, kým je. Přišel v odlišné podobě a k tomu, aby jej rozpoznali, potřebovali další zjevení (Lukáš 24:13-15).

Podobnou zkušenost zažil Mojžíš v Exodu 6:1-8. Bůh Mojžíšovi říká, že ho lidé znávali pod jménem El šaddaj, avšak pod jménem JHVH (Jahve) ho neznali. Pokračuje a vyjmenovává pět nebo šest různých způsobů, jimiž uskuteční nad národem soud a vykoupení a které jsou pro jeho jméno JHVH charakteristické.

Nyní jsme v podobné situaci. Znávali jsme Ješuu jako muže, který chodil podél Galilejského jezera. Neznali jsme ho však jako Ješuu, který je zároveň JHVH – velitelem nebeských armád, soudcem celé země, vykonavatelem Božího hněvu, všemohoucím a „pantokratickým“ (všemu vládnoucím) králem.

Abychom se vypořádali se všemi událostmi, které jsou před námi, potřebujeme radikálně změnit své chápání toho, kým je Ješua. To se přihodilo Janovi na ostrově Patmos, Jób měl podobný zážitek s vichřicí, Mojžíš u hořícího keře, učedníci na cestě do Emaus.

Janem zážitek ma Patmosu otřásl a vypůsobil v něm proměnu. Vlastní osobní zážitek podobný tomu na Patmosu potřebujeme my všichni. Jak se budeme moci vypořádat s událostmi knihy Zjevení, nedokážeme-li se vypořádat s Ješuou knihy Zjevení?

Nyní je načase, aby se to uskutečnilo. Toto je kritický „kairos“, přechodný okamžik. Čtěme 1. kapitolu Zjevení a porozumějme jí, ať můžeme pochopit a vlastní zkušeností zpracovat události zbývající části knihy.

V zákoně a prorocích vidím, že když byl Hospodinův anděl mimo Izrael, vystupoval v oslavené božské podobě. Pokud byl uvnitř Izraele, vystupoval v normální lidské podobě (viz popisy více než třiceti zjevení Hospodinova anděla v mé knize „Kdo obědval s Abrahamem? „).

Ješua má dvě podoby: jednu slavnou a ohnivou, jednu neoslavenou lidskou. Nejprve přijel s normálním, pokorným zevnějškem – na oslíku (Zacharjáš 9:9, Matouš 21:1-9). Podruhé však přijede v oslavené božské podobě na bílém koni a s ohnivýma očima (Daniel 7:13-14, Revelation 19:11-16).

Nevěděli jsme a nevíme, jak jednat s virovou epidemií. Kniha Zjevení mluví o zničení třetiny přírody a usmrcení třetiny obyvatelstva (Zjevení 9:13-18; 16:1-9)! Pro pochopení událostí knihy Zjevení potřebujeme porozumět Ješuovi knihy Zjevení.

Při Ješuově prvním vystoupení jej nepochopilo mnoho Židů. Až přijde podruhé, podobně jej nepochopí mnoho křesťanů. To už není záležitost teoretické teologie. Vstupujeme do času konce a potřebujeme porozumět Ješuovi posledních časů.

Než se Mojžíš utkal s faraónem, bylo potřeba, aby porozuměl Hospodinovým mocným způsobům soudu a vykoupení. Než se ocitneme tváří v tvář posledním časům, je třeba, abychom porozuměli Ješuovi, který je Hospodinem i Ježíšem. Jahveho mocné cesty soudu a vykoupení jsou také ve jménu Ješuy a my si to neuvědomujeme.

Jako vyslal Jahve Mojžíše a Árona, aby se utkal s faraónovou říší zla, vysílá Jahve – Ješua nás, abychom se postavili proti zlým silám šelmy v čase konce (Zjevení 11:8). Autorita jména Jahve je ve jménu Ješua.

Zamysleme se nad okamžikem a voláním exodu: „Nech můj lid odejít!“

Print Friendly, PDF & Email
By | 2020-05-10T22:56:27+00:00 10 května, 2020|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ješua v 1. kapitole knihy Zjevení – Jahve, Ježíš a soud