by
24 května, 2020

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands 简体中文 日本語 Dansk

Korona, útěcha a soucit

Z nedávného živého vysílání Ašera Intratera na Facebooku Revive Israel

Přemýšlel jsem o tom, co se dnes děje ve světě, když dnes mnoho národů zápasí s pohromou koronaviru. Není to jen lékařský problém. Je to i finanční problém a ten působí lidem mnoho starostí a stresu. Bojí se, že onemocní a že přijdou o svoje peníze. Začínají uvažovat takto: „Mohl bych zemřít anebo by se celý sociální systém okolo mne mohl zhroutit!“

Každý se cítí pod tlakem a v obtížné situaci. A co cítím já? Cítím vše, co cítí každý jiný, ale rozdíl je v tom, že my máme ve svém nitru určitou míru víry a síly. Od Ducha svatého máme povzbuzení, abychom se s tím dokázali vypořádat.

On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.“ (2. Korintským 1:4)

Není to ten typ povzbuzení, jako když přijdu já, poklepu vám po zádech a řeknu: „Doufám, že se cítíš lépe.“ Ne, to přichází Duch svatý do našeho nitra a nese tu situaci společně s naší duší.

V tom musíme vidět nádhernou příležitost jít a stát se útěchou pro ostatní, povzbudit je a dodat jim sílu. Někoho v dané situaci pozvednout na duchu.

Toto je soucit – prožívat to, co prožívá někdo jiný, a něco pro to udělat. V tomto pesachovém období si připomeňme, že po prvním Božím zásahu v Egyptě všechno zpočátku vypadalo dokonce hůř. Mojžíš přichází k Bohu. Říká: „Co to má znamenat? Myslel jsem, že jsi chtěl lid zachránit, a teď se vše zhoršuje. Faraón nám sebral slámu a my abychom nyní pobíhali po okolí a hledali ji!“

A Boží odpověď zněla: „Teď uvidíte moji moc.“

Takže ano, je to nebezpečná situace, ale je to zároveň příležitost jít kupředu a projevovat více Boží lásky.

Podívejme se trochu dál do knihy Exodus. Čteme tam o někom, kdo přináší útěchu. Kdo to byl? Byla to faraónova dcera! To tedy byla hrdinka!

Otevřela ji a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: ‚Je z hebrejských dětí.‘“ (Exodus 2:6)

Byla to egyptská princezna! Její otec nedávno nařídil zabít každé hebrejské dítě mužského pohlaví. Strašlivě je utiskoval, když zavrhl jejich Boha a neposkytl jim náboženskou svobodu!

Soucit té mladé ženy však byl větší než čarodějnictví, politická moc, armáda a duchovní zkaženost říše, která byla tak veliká, že členové vládního kabinetu nosili na hlavě hady!

Princezna měla prostě s maličkým Mojžíšem soucit. Jako kdyby řekla: „Vím, že je to jedno z hebrejských dětí, ale moje srdce je větší než všechno zlo světa, i když pochází od mého táty.“
Páni. To je něco úžasného. Když se zamyslíte nad celým tím příběhem Exodu a uvážíte, jak byl faraón zlý, pak pomyslete, jak skvělá byla jeho dcera. V Egyptě se ve skutečnosti dějí dvě věci. Máme zde zlo, které dělá kroky k potrestání. Máme zde však též zdravé jádro Egypťanů, kteří začínají prožívat určitý soucit a ztotožnění se s izraelským lidem. Vzniká z nich onen „smíšený zástup“, který vyšel z Egypta.

Začalo to touto mladou dámou – a něčím tak prostým, jako je akt soucitu, kdy zachránila děťátko z vody. Byl Boží nádobou, kterou Bůh předurčil pro záchranu světa, a ona je zachránila! Dali mu jméno Mojžíš (Moše). To v hebrejštině znamená táhnout někoho vzhůru a ven. Když si to pečlivě prozkoumáte ve 2. Samuelově a v 18. žalmu, je to ve skutečnosti proroctví o Bohu, který vytáhl Ješuu z pekla. Jak úžasná záležitost – a všechno to začalo ženou, která v určitém okamžiku projevila soucit. A od tohoto okamžiku se události v knize Exodus daly do pohybu!

Tak tohle dokáže jeden malý soucitný čin. Potřebujeme být připraveni jednat na základě soucitu.

Pohnut soucitem

V těžkých dobách se víra vyjadřuje soucitnými činy – tím, že se postaráte o někoho jiného.

V obtížných situacích mají lidé sklon myslet více na svoje vlastní problémy. Jste zraněni a bolest upoutává vaši pozornost. Vy, já a lidé na všech místech prožíváme nyní stejné trápení a to nás nutí myslet sami na sebe, na vlastní stres a svoje obtíže. Je to přirozené, je to však zároveň příležitost překonat svou soběstřednost a položit si otázku: „Jak se asi cítí můj bližní?“

Lukáš 10 mluví o jistém Samařanovi, který během své cesty procházel kolem člověka ležícího na silnici. Oloupili ho a zbili. Ležel na zemi v bolestech. A když jej Samařan spatřil, byl pohnut soucitem.
Všimněte si, že tento biblický druh soucitu nás vede k činům. Často je to i otázka peněz. Samařan šel a zaplatil zraněnému muži náklady na lékařskou péči. Faraónova dcera zaplatila Mojžíšově matce, aby jej odkojila.

Když jste ve finanční tísni, zasáhněte. Bible v Genesis 26 říká, že Izák v čase hladomoru zasel. Zaséval, když lidé neměli dostatek, a sklidil stonásobek. Máme zde úžasnou příležitost zasáhnout a udělat totéž.

Dvě biblická řešení pro nakažlivou nemoc

Dnešní svět se potýká s nakažlivou nemocí Covid-19. V Bibli máme dvě obtížně srozumitelné kapitoly, které do nejmenších podrobností popisují, jak má kněz bránit šíření nakažlivé nemoci (Levitikus 13 a 14). Je to naprosto úžasné: tři biblické pokyny z doby před téměř čtyřmi tisíciletími!

Vyšetřete lidi a otestujte je, zda ji mají.

Umyjte ve vodě.

Zabraňte tomu, aby nakažení lidé měli jakýkoli kontakt s těmi, kteří nemocní nejsou.

Páni, to je teda něco! Tahle tři pravidla jsou dnes pravděpodobně na titulní straně každičkých novin na světě. Je to takové malé povzbuzení, že Boží slovo je pravdivé.

Takže toto jsou pravidla, zákon. V Bibli ale najdeme i další rovinu, na které lze přemoci stejnou nemoc. Podívejme se na první Ješuův zázrak uzdravení. Uzdravil někoho s nakažlivou nemocí.

Marek 1:41 říká: „Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: ‚Chci, buď čist.‘“

Ješua mluví s malomocným. Ví, že podle zákonů v Levitiku je styk s malomocným zakázán. To je zákon, Ješua však má moc, která je silnější než zákon. Ten muž je v krizi stejně jako mnoho lidí dnes. Nejde jen o krizi zdravotní či ekonomickou. Je to krize ohrožující samotnou existenci.

Budu žít?
Záleží na mně někomu?

Ješua řekl: „Nejenže mi na tobě záleží, ale hodlám s tím něco udělat.“ Vztáhl ruku, dotkl se malomocného a uzdravil jej.

V Bibli nacházíme obě roviny. Na jedné rovině musíme poslouchat zákon, vládu a dodržovat hygienická pravidla. Testuj. Umývej. Odděl se.

Existuje však i druhá rovina, do níž lze vstoupit vírou. Můžeme získat přístup k Boží moci a modlit se za uzdravení lidí, i když to není v moci lékařů.

A co bylo zdrojem té uzdravující moci? Ješua byl hnut soucitem!
Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.“ (Matouš 14:14)

Soucit námi hýbe. Něco dělá. Ze soucitu se Ješua natahoval k lidem kolem sebe, aby je uzdravil. Chci, abychom my měli tento druh soucitu. Já chci mít tento druh soucitu bez ohledu na situaci. Čím je situace horší, tím více se nabízí příležitostí zasáhnout. Ne každý potřebuje tělesné uzdravení. Někteří lidé potřebují povzbuzení. Někteří lidé potřebují finanční pomoc. Někteří lidé potřebují jen to, abychom jim zavolali a pozdravili je, protože jsou osamělí. Chci vás povzbudit, abyste se rozhlédli kolem sebe, nechali se pohnout soucitem a pak podle toho jednali!

Print Friendly, PDF & Email
By | 2020-05-24T15:41:49+00:00 24 května, 2020|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Korona, útěcha a soucit