by
9 března, 2020

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands 简体中文 日本語 polski Русский Dansk ไทย

Marie u hrobu. Progresivní zjevení – 2. část

Oslava Mezinárodního dne žen – 8. března 2020
Autorka dnešního článku Greta Mavrová slouží z pověření organizací Revive Israel/Tikkun Global v Řecku.

Při pohledu do hrobu vidí Marie dva sedící anděly, jednoho v hlavách a druhého v nohách místa, kam položili Ješuovo tělo. Náhle se jí dostává silného zjevení, které potřebujeme všichni. Ovšem aby k tomu došlo, musíme nejprve sestoupit hluboko dolů a nahlédnout do hrobu. Hledat toho, po němž naše duše touží, stejně jako to udělala ona.

Zhotovíš příkrov (v anglickém překladu doslova: sídlo milosti) z čistého zlata dlouhý dva a půl lokte a široký jeden a půl lokte. Potom zhotovíš dva cheruby ze zlata; dáš je vytepat na oba konce příkrovu. Jednoho cheruba uděláš na jednom konci a druhého cheruba na druhém konci. Uděláte cheruby na příkrov, na oba jeho konce. Cherubové budou mít křídla rozpjatá vzhůru; svými křídly budou zastírat příkrov. Tvářemi budou obráceni k sobě; budou hledět na příkrov. Příkrov dáš nahoru na schránu a do schrány uložíš svědectví, které ti dám. Tam se budu s tebou setkávat a z místa nad příkrovem mezi oběma cheruby, kteří budou na schráně svědectví, budu s tebou mluvit o všem, co ti pro Izraelce přikážu.  Exodus 25:17-22

Andělé přišli proto, aby Marii zjevili, že Ješua je tím věčným sídlem milosti a místem, kde s námi Bůh komunikuje. Připravují Marii na setkání s tím, jenž komunikuje mezi těmito dvěma cheruby. Marie je v Písmu jedním z nejkrásnějších příkladů vytrvale hledajícího srdce. Je příkladem všem, kdo jsou také připraveni čekat, sestoupit hluboko dolů a nahlédnout do hrobu, aby se podobným způsobem setkali se sídlem milosti, nevytvořeným rukama.

Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. Římanům 3:25

Ješua zná Mariino srdce. Přichází, aby se s ní „mezi těmi dvěma cheruby“ setkal. Nakonec volá Marii jménem a jí se otevřou oči, aby jej poznala. Zavolá: Rabbóní! Pán jí nařizuje, aby se jej nedotýkala, protože ještě nevystoupil k Otci. Zdá se, že se cestou k Otci vrátil ke hrobu, aby utěšil Marii i učedníky, kteří bez svého Mistra byli dezorientovaní a ztracení. Přikazuje Marii, aby se k němu netiskla jako dříve, neboť on zavádí nový řád. Roztrhl ten závoj navždy. Vystupuje nahoru k Otci, takže nyní a už vždycky budeme mít všichni možnost přistupovat k jeho trůnu milosti a nalézat tam věčné milosrdenství, neboť on je naším „sídlem milosti“, které nevytvořily lidské ruce.

Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.  Židům 4:14-16

Print Friendly, PDF & Email
By | 2020-03-09T12:22:07+00:00 9 března, 2020|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Marie u hrobu. Progresivní zjevení – 2. část