by
10 ledna, 2020

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands 简体中文 Italiano polski Русский Dansk

Nerozdělené srdce: 1. část

„Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“ Matouš 6:31-34

Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Fp 4:6-7

Pán nám přikazuje, abychom si nedělali starosti a neměli úzkostný strach o život jako pohané. Máme podle něj raději hledat Boží království a jeho spravedlnost a on přidá k našemu životu vše, co pro dočasný pobyt na zemi potřebujeme. Říká nám, abychom se namísto propadat úzkosti raději za všechno modlili. Budeme-li to tak dělat, zachová nám Bůh srdce i mysl v dokonalém pokoji. Zní to tak, jako by nám Bůh říkal, abychom skoncovali se všemi činnostmi, které nás vedou k úzkosti, a prostě se modlili. To může být část obrazu, míří to však mnohem hlouběji.

Většina z nás ví, jaké jsou příznaky ustaranosti či úzkostlivosti. Mnoho lidí se odhodlá k povrchním změnám, jen aby se této „nemoci“ zbavili – jen aby záhy zjistili, že se ocitli zpátky v jejím bludném kruhu. Málokdo zná skutečnou biblickou příčinu úzkosti a proto se nedokáže vymanit z její nadvlády. Co to vlastně znamená – mít obavy o život?

Klíč k pochopení této „ne-moci“ nám zjevuje krátké, ale mocné slovo „ustaranost“ (v originále merimnao). Kořenem toho slova je „mer“ (část), což můžeme vztáhnout k rozptylování, dělení, drobení, zbavování jednoty nebo dělání rozdílů. Slyšíme-li tedy, že nás Bůh nabádá, ať si neděláme starosti, nechce po nás jen zastavení všech vnějších aktivit nebo myšlenek na budoucnost, nýbrž míří hlouběji – do situace našeho srdce.

Ze všeho nejvíc záleží Bohu na tom, abychom své srdce nerozptylovali a nerozdělovali jako nějaký koláč, který jsme rozkrájeli a rozdělili mezi mnoho činností a lidí v našem životě: kousek do zaměstnání, kousek pro manželského partnera, další pro Boha, jiný zase pro službu atd. Nakonec se na každého a na všechno kousek dostane. Pán představuje jen kousek koláče a ne koláč celý, a někdy ani to ne! Zmocňuje se nás úzkost, protože jsme ztratili celistvost a pokoj, které plynou ze splnění naší prvořadé povinnosti: milovat Pána – našeho Boha – CELÝM srdcem, CELOU myslí a CELOU silou. Bůh chce CELÉ naše srdce, CELOU naši mysl a CELOU naši sílu. Nerozdělené srdce je skutečně jedinou opravdovou cestou k naplnění prvního přikázání.

Rozdělený dům/srdce neobstojí. Nepřítel to ví a pracuje na tom, aby nás rozdělil a rozkouskoval oblasti našeho života tak, abychom neměli sílu, která plyne ze sjednoceného srdce. Štěpí-li se naše srdce na části, ztrácíme též hluboké vědomí toho, že Bůh je Jeden, že jej tedy máme milovat v této jeho jednotě a našeho bližního jako sami sebe (toutéž sjednocenou láskou). Bůh říká: „Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ Lukáš 12:34 Pokud je naším pokladem Pán, bude naše srdce celistvé a bude je vlastnit on; je-li však náš poklad tu i tam a vlastně všude, bude-li spočívat v časných a pozemských věcech, zjistíme, že jsme své srdce – Boha samotného jako střed života – po kouscích poztráceli. Bůh bude tvořit jen kousek koláče (našeho srdce), protože ten bude rozdělen mezi mnoho lidí a věcí. Nebude jeho výlučným vlastníkem s výlučnými právy na naše srdce a život. Důsledkem bude, že nebudeme mít moc milovat Boha tak naplno, jak On po tom touží; ani nebudeme schopni milovat jiné stejnou božskou láskou. Bůh touží, aby taková láska přetékala ven z našich srdcí.

Důsledkem tohoto rozdělení a zmatku je rozrušené (úzkostlivé) srdce/mysl, vržené do vřavy a spousty aktivit, které nás pohlcují. Srdce neschopné se utišit, usednout Mistrovi k nohám a naslouchat mu. Mnohdy se projevuje v církvi stejná úzkost a horečnatá aktivita, která plyne z rozděleného srdce a mysli. Totéž vidíme ve světě. A tak by tomu být nemělo.

Mnoho lidí, zvláště mužů, hraje různé role, při nichž uplatňují různé stránky své osobnosti. Jednu roli hrají jako manžel, jinou v zaměstnání, další jako otec, přítel, Boží služebník atd. Většinou takový stav lidé považují za zcela normální, ve skutečnosti to ale plyne z rozděleného a rozškatulkovaného srdce, které má své kořeny ve staré hříšné přirozenosti. Je to strach, který nám brání se uvolnit, obřezat předkožku svého srdce, v němž Bůh touží vykonat uzdravující dílo, které do něj přinese celistvost a jednotu. Když Ježíš chodil po zemi, měl dokonalé a nerozdělené srdce a přišel proto, aby toto nové srdce obnovil v člověku, kterého stvořil, jelikož ten kvůli hříchu upadl do roztříštěnosti.

Před mnoha lety mi Pán dal nádherné zjevení, jak krásně a dokonale sjednocený byl člověk ve svém bytí ve chvíli, kdy byl stvořen k obrazu Božímu. Jeho tělo, duše i duch fungovaly v úplné jednotě a harmonii. Jeho srdce, vůle i mysl byly sjednocené a fungovaly v dokonalém Božím řádu a jednotě. Měl krásné, dokonalé srdce – příbytek pro JEDNOHO TROJJEDINÉHO BOHA. Hřích to ale všechno rozdrtil. Jeho srdce bylo najednou rozdělené. Srdce a mysl se od sebe oddělily a začaly spolu válčit. Tělo mu fungovalo bez závislosti na duši a duchu. Jeho duše se už neskláněla v dokonalé jednotě před Duchem, nýbrž zmocnila se Božího řádu a rozmetala jej. Vše se rozpadlo. Vykoupení nás uvádí zpět do Boží celistvosti a jednoty uvnitř nás samých. Právě tato celistvost v nás obnovuje úplnou závislost na něm, abychom už nebyli závislí na svém starém roztříštěném já. Uschopňuje nás také, abychom jako lidé dosáhli stejné jednoty jeden vůči druhému.

Print Friendly, PDF & Email
By | 2020-01-10T12:51:04+00:00 10 ledna, 2020|0 Comments

Leave A Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..