by
Listopad 27th, 2019

This post is also available in: enEnglish frFrançais deDeutsch esEspañol pt-brPortuguês ko한국어 nlNederlands itItaliano ja日本語 daDansk

Opakování dějin doby nacismu anebo probuzení v Království?

Někdy nám to, co nás obklopuje, připadá tak důvěrně známé, že to ani neregistrujeme. Naše důvěrné zaujetí krásnými, avšak i ošklivými věcmi bývá až přílišné. Na západě se celá pokolení rodí, žijí a umírají pod vlivem světonázoru pramenícího z osvícenství – filozofického a intelektuálního hnutí 18. století, které „nahradilo“ Boha „rozumem“ a „poznáním“. Termínu „sekulární humanismus“ dnes užíváme pro ideu „mravného“ lidstva bez Boha. V našem sekulárním světě už nemá Bůh moc místa ve školách, na univerzitách, v oblasti podnikání ani ve vládě. Nyní se tento světský systém prostřednictvím naší globalizované společnosti a médií šíří i mimo Západ.

V Ješuově době těmi, kdo nevěřili v nebe a v nadpřirozený svět, byli problematičtí saduceové. Kladli důraz na člověka jako střed svého zájmu, šlo o ranou podobu „sekulárního humanismu“: viz Ješuovo učení o manželství a vzkříšení v Mt 22:23-33. U farizeů o tohle nešlo; byli rovněž problematičtí, ale v nebe věřili.

Ješuův příchod otřásl jak saduceji, tak farizeji. Označení „Syn člověka“ apeluje na zájmy, které jako lidské bytosti máme na tomto světě, zatímco jeho titul „Syn Boží“ nám připomíná nebe a oblast nadpřirozena. Ješua byl vskutku jak „Synem člověka“ (Matouš 8:20; 9:6; 11:19 atd.), tak „Synem Božím“ (Matouš 27:43; Lukáš 1:35; Jan 1:49-50 atd.).

Nekompromisní

Před Druhou světovou válkou měla v náboženském životě německého národa dominantní postavení luterská církev, takže lidé byli z většiny luteráni. Je tragické, že se Hitlerově nacistické straně snadno podařilo tuto denominaci ovlivnit, proniknout do ní a ovládnout ji. Ti, kteří odmítli kompromis, vytvořili „Vyznávající církev“ založenou na Bibli.

Pastor Vyznávající církve Dietrich Bonhoeffer luterány ve své knize Etika (česky vyšla v nakladatelství Kalich v roce 2007) podrobil kritice za jejich „myšlení ve dvou sférách.“ Ta „nižší či pozemská“ se podle něj týkala podnikání, politiky a správních záležitostí, kdežto ta „vyšší či nebeská“ zahrnovala modlitbu, uctívání a návštěvu bohoslužeb. Argumentoval tím, že se luteráni zabývali jen tou vyšší oblastí a ponechali nacistům svobodu ovládnout tu nižší – že „se v myšlení natolik soustředili na nebe, že přestali dbát o dobro na zemi“. Nacistům se tak otevřela například možnost zabavit Židům podniky, vytlačit je na okraj společnosti a nakonec je vraždit plynem, zatímco luteráni pro sebe z teologie nevyvozovali příliš mnoho odpovědnosti.

Alarmující je, že náš moderní humanistický svět má podobnou DNA jako nacisté, takže je schopen páchat velké zlo. Biblická víra a židovsko – křesťanské hodnoty jsou potlačovány a snižovány. Nakonec i jejich zastánci – křesťanská církev, židovský lid a stát – zakoušejí pronásledování. Světský systém se podobně, jako tomu bylo kdysi v případě saduceů, zabývá jen „pozemskou sférou“ a nevěnuje mnoho pozornosti té „nebeské“.

Naše reakce

Je třeba, aby dnešní světové tělo Mesiášovo, při vší rozmanitosti svého výraziva, zareagovalo alespoň pěti způsoby:

Za prvé musíme bezpečně žít v obou „sférách“ současně – soustředit se jak na to, co je teď a tady, tak na to věčné –  Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“Marek 12:17. Musíme mít vliv a vstupovat do oblasti politiky, podnikání, bioetiky, genderových záležitostí, problematiky chudoby, životního prostředí, ale také se máme modlit, uctívat a evangelizovat.

Za druhé se nesmíme nechat vytlačit na okraj a umlčet, ale raději začít politickou diskusi, aby došlo k rozdělení a pádu satanova království. Takto si počínal Pavel při debatě s židovskými vůdci z řad saduceů i farizeů, jak o tom čteme ve Skutcích 23:6. Prohlásil o sobě, že je „souzen pro naději ve zmrtvýchvstání“. Stejnou příčinu opakoval ve Skutcích 24:21 před římskými sekulárními politickými vůdci. Záleželo mu samozřejmě na pozemské říši, vyzýval však saduceje i Římany, aby brali v úvahu nebeskou říši. Rozdělil tak ty, kteří vzdorovali Ješuovi.

Za třetí je třeba, abychom evangelizovali příslušníky jiných náboženství, kteří začínají být nespokojení se svojí vírou, možná kvůli jejímu násilnému vyjadřování či nepřiměřenosti. Například mnoho muslimů se stává zesvětštělými, přecházejí z „nebeské sféry“ svého náboženství do „pozemské“ sféry bez náboženství. Ješua přináší třetí a správnou alternativu.

Za čtvrté je třeba se modlit: „Vztáhni svou ruku k uzdravování a konej divy a zázraky ve jménu svého svatého služebníka Ježíše“; a pokračovat jednáním, které bude zde na zemi demonstrovat nebeské království.

Tím urychlíme příchod probuzení v našich komunitách a městech, takže bude moci dojít k hluboké proměně národů a k příchodu Božího království „jako v nebi, tak i na zemiMatouš 6:10. Naším pátým úkonem tedy je modlit se modlitbu Páně ve světle těchto záležitostí a s důvěrou čekat na odpověď.

Print Friendly, PDF & Email
By | 2019-11-27T00:35:13+00:00 Listopad 27th, 2019|0 Comments

Leave A Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.