by
Srpen 30th, 2019

This post is also available in: enEnglish pt-brPortuguês nlNederlands

Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení. Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.” (1 K 11:29-30)

Co je v Korintu špatně? Jaký hřích způsobil, že účast na Večeři Páně, která má uzdravovat a vést k životu, vyvolává takovou nemocnost a dokonce smrt? Byl to sexuální hřích, o kterém se psalo v 5. kapitole? Nebo jde o jiný hřích, ale stejně velký?

A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého...“ (1 K 11:33)

V prvotní církvi v Korintu začínalo každé shromáždění v týdnu jídlem, při němž se chléb a víno posvěcovaly ve jméno a na památku Ješuy. Po jídle pokračovali věřící ve chválách, modlitbě, vyučování a používali duchovní dary. Z předešlých kapitol víme, že se sbor dělil na frakce. Někteří se hlásili k Pavlovi, jiní dávali přednost způsobu, jakým učil Apollos; ještě jiní tvrdili, že nemají jiného učitele než samotného Ješuu.

Někteří členové přicházeli na týdenní shromáždění dříve než jiní. Poté s přáteli ze své skupiny poděkovali, vzývali jméno Páně nad chlebem a vínem a jedli svoji večeři. Jiní přicházeli později, někteří s jídlem, jiní bez něj.

Miluj svého bližního

Pavel tyto časné příchody přísně kárá: tito lidé nebyli pouze nezdvořilí, nýbrž zanedbávali „rozpoznávání, že jde o tělo Páně“. Nešlo o zanedbání správného pochopení mystické proměny kousku chleba ve skutečné tělo Kristovo: ze souvislosti je jasné, že Pavel mluví o nepochopení moci, svatosti a autority, která má podle Božího záměru být každý týden přítomna ve shromáždění svatých.

Každý věřící je živým kamenem a společně jsme budováni ve svatý chrám, v němž má sídlit sám Bůh (1 Pt 2:5; 1 K 3:16-17). Podle Písma je nejpřednějším vyjádřením toho, co zní tak tajemně – tělo/chrám Mesiáše – prostě to, čemu říkáme „místní“ sbor, ať už se schází u někoho doma, ve veřejné budově nebo v hloubi lesa. Schází-li se takto týden co týden celý sbor, pak jde o něco zvláštního, o něco velice svatého.

Pozor!

Pokud tuto svatost znevažujeme necitlivostí k přítomnosti (či nepřítomnosti) jiných, pokud máme úzký vztah s vlastní zájmovou skupinou, aniž bychom odpovídajícím způsobem udržovali vztahy s ostatními lidmi ze společenství, pak jsme v nebezpečí, že nedokážeme rozpoznat „tělo Páně“. A toto selhání – obzvláště při slavení Večeře Páně – může mít smrtelné následky. Ať se každý jednotlivec – i každá skupinka přátel – zkoumá (11:28), abychom se mohli těšit z plnosti Pánovy uzdravující přítomnosti mezi námi!

Print Friendly, PDF & Email
By | 2019-10-11T14:09:35+00:00 Srpen 30th, 2019|0 Comments

Leave A Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.