by
4 června, 2020

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands Italiano Dansk

Zdroj našeho poznání – neomylnost Bible

Pro nás, kteří věříme v Ješuu, je Bible zdrojem poznání v záležitostech, kterým se snažíme porozumět. Je tomu tak od chvíle, co jsme v něj uvěřili. Bible je naším naprosto důvěryhodným zjevením. Slova bezchybnost a neomylnost se používají jako synonyma pro naprostou důvěryhodnost. Při správném výkladu nám Bible podává skutečnou pravdu o Bohu, stvoření, hříchu, spáse, morálce, etice, sexuálních vztazích a mnoha dalších tématech. Bible nám poskytuje souhrnný pohled na svět. Přijmeme-li Bibli jako neomylnou, potom přijímáme to, co Bible říká o každém tématu, k němuž se vyjadřuje. Nemůžeme tvrdit, že její učení je pasé. Ani nemůžeme žádat Ducha o nové zjevení, které by se nám stalo novou a spolehlivou doktrínou. Duch může zjevit význam textu. Jedině Bible nám však předkládá učení, kterému musíme věřit. Získané zjevení musíme zkoumat ve světle toho, co učí Bible.

Skrze přijetí neomylnosti Bible se vytváří silný pocit bezpečí. Nejlepším učitelem, jakého jsem kdy na toto téma slyšel mluvit, byl dr. Kenneth Kantzer. Zde je hlavní podstata toho, čemu jsem se naučil a čemu stále věřím.

  1. Základem učení o naprosté důvěryhodnosti Bible je učení samotného Ješuy. Kdykoli Ješua citoval Písmo, ustanovoval ho jako argument. „Písmo praví“, „Mojžíš praví“ a „Bůh praví“ – to byla pro Ješuu ekvivalentní tvrzení. Výslovně nám říká, že „Písmo musí platit“ (Jan 10:35). U Matouše 5:17-19 nás Ješua ujišťuje o přetrvávající svrchované autoritě Tóry.
  2. Ve 2. Timoteovi 3:16 je nejdůležitější verš, který shrnuje učení Ješuy a apoštolů: „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha (je vdechnuto Bohem) a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti.“Bibli musíme vykládat. Její nárok na neomylnost spočívá v tom, že každý text mluví pravdu v souladu s tématem, o kterém se v textu vyučuje. Obvyklý výklad daného textu se řídí tím, co se snaží autor říci. Na textu od samého počátku spolupracují oba, lidský autor i Bůh. Všechna slova, ze kterých text sestává, jsou inspirovaná. Právě slova dávají textu smysl – tento jev se nazývá verbální inspirace. Inspirovanost Bible jako celku se nazývá plenární inspirace.

    To neznamená, že jsou všechny texty Bible stejně inspirativní. Osloví snad někoho rodopisy v knize Numeri? Inspirace neznamená, že Bible vždy hovoří s vědeckou přesností (ačkoli když jde biblickému autorovi o to, aby vyučoval něčemu vědeckému, je to přesné).

    To, co autor ve svém vyučování předkládá, považujeme za důvěryhodné.

    A nakonec, biblicky vzdělaní věřící potvrzují progresivní zjevení. Bůh opravdu vyšel vstříc slabosti pokolení, jemuž dal Tóru. Ješua vyučoval, že rozvod a bezpochyby i další ustanovení byla přizpůsobením se dané době. Nicméně když studujeme etické principy Tóry, jak je uplatňují proroci a potom spisy Nové smlouvy, pak teprve plně porozumíme ideálu, který ve svém srdci chová Bůh. Starověkému Izraeli dal Bůh nařízení, která by v období nové smlouvy nezavedl. Ano, Bohu a jeho zjevení nyní rozumíme mnohem lépe: máme knihy nové smlouvy a její učení o odpuštění, o lásce k nepřátelům a o mnoha jiných tématech. Inspirovanost celé Bible je klíčovou doktrínou, o kterou se opíráme při rozhodování, čemu věřit a co udělat.

Print Friendly, PDF & Email
By | 2020-06-04T14:19:45+00:00 4 června, 2020|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zdroj našeho poznání – neomylnost Bible