by
31 prosince, 2019

This post is also available in: English Français Deutsch Español Português 한국어 Nederlands 简体中文 Italiano 日本語 polski Dansk

Zralost – od „jedovatého kmenového šovinismu“ k „přesahu vlastního týmu“

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako
dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když
jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
(1. Korintským 13:11)

Malé dítě je středem svého vlastního světa a nevidí svou skutečnou malost. Jeho vůle a přání jsou to hlavní na světě. Dvě batolata, i když jsou v jednom pokoji, spolu ani nekomunikují. Každé si hraje samo, když mu vyhládne, dožaduje se potravy, a špínu či nepořádek po sobě neuklidí. Dělá věci tak, jak je zvyklé, a jiný způsob pro
ně neexistuje. To, co je upoutá, rozesměje či rozpláče, co v něm vzbudí žárlivost nebo smutek, jsou úplné maličkosti. Dokáže ocenit jen to, co prožívá v daném okamžiku, a ne celkový kontext. V dospělém věku je už takové počínání „dětinské“. Je to něco úplně jiného než „nevinnost“, než to, co žádá Pán Ježíš – abychom „byli jako děti“.

Jedním z projevů dětinskosti u dospělých je „jedovatý kmenový šovinismus“.
Můj kmen, skupina či rodina musí za každou cenu uspět, ať je to správné nebo ne. Ne že by kmeny nebyly v Božích očích důležité! Písmo jasně ukazuje, že Bůh s kmeny světa jedná. „Jedovatý kmenový šovinismus“ je však zvrácenou podobou zdravé kmenové identity.

Že Pavel po poznámce o „mluvení“ hovoří o „zralosti“, není náhodné. „Proroctví“, „jazyky“, „poznání“ – to vše pomine (1. Korintským 13:8) – je to jen částečné a dočasné. Náš svět je zaplaven slovy i názory, a kdo se drží nějakého názoru, má vždycky pravdu – alespoň on to tak vidí. Podle jednoho článku uveřejněného roku 2015 v deníku Washington Post by vytištění celého internetu zabralo 305.500.000.000 stránek – veselé počtení!

Proroctví bývá ovlivněno názory. Jsme totiž lidé, a proto „naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné” (1. Korintským 13:9), spíše než abychom měli jasné a otevřené spojení s Bohem. Přitom nás ale Písmo učí, abychom prorockými dary nepohrdali (1. Tesalonickým 5:20). Proroctví je důležité, avšak není tou nejdůležitější věcí.

Zralost, dospělost a mužství spojuje Pavel s něčím trvalejším. „A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“ (1. Korintským 13:13)

Svět potřebuje „otce“, kteří milují opravdově a jsou naplněni vírou a nadějí. Takové, kteří dokážou přes potřeby své a potřeby svého kmene vidět dál, k potřebám Božího království v celém jeho kontextu. Kteří se pořád nezabývají jen sami sebou, svými vlastními názory, skupinou, prospěchem a slávou. Kteří se i tam, kde je zaměření
na jejich vlastní potřeby legitimní, dokážou obětovat ve prospěch potřeb ostatních – třeba i náročných a bezohledných. Kteří ty ostatní i s jejich nezralostí nebo hříšností přijímají s láskou a necítí potřebu je ovládat.

Ve světě politiky bývají takoví lidé označováni jako „státníci“. Jsou to politici, kteří vidí víc, než jen zájem vlastní strany nebo svou touhu být opět zvolen. V Mesiášově těle jsou někteří takoví lidé skutečnými „apoštoly“ – lidmi, kteří pociťují do jisté
míry odpovědnost i za další věci kromě potřeb vlastního společenství či zakládání sborů, kteří se dokážou pastýřsky postarat o rozmanité týmy, což je osobně hodně stojí. A v rodině? Tam ovšem patří toto místo skutečným „otcům“ – takovým, kteří ani nezneužívají, ani nejsou nepřítomní – ať už fyzicky či emocionálně. Ve všech uvedených situacích jde o člověka, který „překonal to, co je dětinské” a „stal se mužem“.

Nejpřednějším Božím záměrem v čase konce je dát povstat poslednímu pokolení otců všeho druhu v nejrozmanitějších oblastech a různých sférách vlivu, postavit se proti rostoucí záplavě temnoty a být štítem těmto starostlivým lidem. Je třeba, aby se za ně Mesiášovo tělo přimlouvalo, dokázalo je rozpoznat a prokazovalo jim uznání a podporu. Nebudou-li takoví lidé na svém místě, dojde k velkému a nezadržitelnému pádu do propasti. Pokud k nim patříš, nyní je načase povstat a zaujmout i sebenižší postavení!

Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“ Malachiáš 3:23-24

Print Friendly, PDF & Email
By | 2019-12-31T12:59:08+00:00 31 prosince, 2019|0 Comments

Leave A Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..